Jak přesný je Myers-Briggsův osobnostní test?

Na světě existují dva typy lidí: ti, kteří věří Myers-Briggsovu osobnostnímu testu, a ti, kteří mu nevěří.

Jenže to není pravda. Seskupování lidí do dvou, tří nebo šestnácti kategorií, což je cílem mnoha osobnostních testů, nikdy zcela nefungovalo. A dokonce i v případě Myers-Briggsova typového indikátoru (MBTI), který je zároveň nejpopulárnějším osobnostním testem na světě a nejčastěji vyvraceným, zastávají neodborníci i psychologové k hodnotě tohoto nástroje různá stanoviska.

Podle kalifornské společnosti The Myers Briggs Company, která MBTI spravuje, si tento test každý rok udělá online asi 1,5 milionu lidí a více než 88 % společností z žebříčku Fortune 500 a stovky univerzit jej používají při náboru a školení. Dokonce i fiktivní postavy, od Disneyho princezen po Harryho Pottera a Dartha Vadera, mají přiřazen typ MBTI.

Navzdory popularitě testu jej mnozí psychologové kritizují – neuplyne téměř žádný měsíc, aby se v médiích neobjevilo ostré shazování MBTI, v němž psycholog prohlásí, že Myers-Briggův test je nevědecký, nesmyslný nebo falešný. Jsou však i jiní, kteří se k testu staví mírněji. „Mnoho psychologů osobnosti považuje MBTI za do jisté míry validní měřítko některých důležitých osobnostních charakteristik, které má však některá významná omezení,“ říká Michael Ashton, profesor psychologie na Brockově univerzitě v Ontariu.

Co je MBTI?

MBTI vynalezly v roce 1942 Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggs Myersová. Cooková, která byla vždy nadšenou pozorovatelkou lidí a jejich odlišností, se inspirovala prací psychologa Carla Junga a jeho teorií; například pojmy introverze a extroverze. Matka a dcera zasvětily svůj život vývoji ukazatele typu v naději, že pomůže lidem pochopit jejich sklony a vybrat si vhodné zaměstnání. Test pomocí 93 otázek hodnotí následující vlastnosti:

  • Introvert (I) versus Extrovert (E)
  • Intuitivní (N) versus Smyslový (S)
  • Myslící (T) versus Cítící (F)
  • Soudný (J) versus Vnímající (P)

Na základě kombinace rysů, do kterých lidé spadají, jim test nakonec přiřadí jednu z 16 značek, například INTJ, ENFP atd.

Proč o něm psychologové pochybují?“

Hlavním problémem psychologů s MBTI je věda, která za ním stojí, respektive její nedostatek. V roce 1991 komise Národní akademie věd přezkoumala údaje z výzkumu MBTI a konstatovala „znepokojivý rozpor mezi výsledky výzkumu (nedostatek prokázané hodnoty) a popularitou.“

MBTI se zrodil z myšlenek navržených dříve, než se psychologie stala empirickou vědou; tyto myšlenky nebyly ověřeny dříve, než se nástroj stal komerčním produktem. Moderní psychologové však vyžadují, aby test osobnosti prošel určitými kritérii, aby mu bylo možné věřit. „Ve společenských vědách používáme čtyři standardy: Jsou kategorie spolehlivé, platné, nezávislé a komplexní?“ Adam Grant, profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě, napsal na LinkedIn. „Pro MBTI důkazy říkají, že ne příliš, ne, ne a ne doopravdy.“

Některé výzkumy naznačují, že MBTI je nespolehlivý, protože stejná osoba může při opakování testu získat různé výsledky. Jiné studie zpochybňují validitu MBTI, tedy schopnost testu přesně propojit „typy“ s výsledky v reálném světě – například s tím, jak dobře si lidé zařazení do určitého typu povedou v daném zaměstnání.

Společnost Myers-Briggs tvrdí, že studie diskreditující MBTI jsou staré, ale jejich výsledky se stále udržují v médiích. Společnost tvrdí, že od těchto prvních kritik provedla vlastní výzkum, aby test zdokonalila a posoudila jeho platnost. „Když se podíváte na platnost nástroje , je stejně platný jako jakékoli jiné hodnocení osobnosti,“ řekl pro USA Today Suresh Balasubramanian, generální ředitel společnosti.

Některá omezení testu jsou však obsažena v jeho koncepčním návrhu. Jedním z omezení jsou černobílé kategorie MBTI: Jste buď extrovert, nebo introvert, posuzovatel, nebo cítitel. „To je nedostatek, protože lidé nespadají do dvou kategorií v žádné dimenzi osobnosti; místo toho mají lidé mnoho různých stupňů dimenze,“ řekl Ashton pro Live Science. A ve skutečnosti se většina lidí blíží průměru a relativně málo lidí se nachází v obou extrémech. Tím, že lidi zařazujeme do úhledných škatulek, oddělujeme lidi, kteří jsou si ve skutečnosti více podobní, než rozdílní.“

MBTI možná opomíjí ještě další nuance, protože hodnotí pouze čtyři aspekty osobnostních rozdílů. „Před několika desetiletími výzkumníci osobnosti určili, že existuje nejméně pět hlavních osobnostních dimenzí, a novější důkazy ukázaly, že jich je šest,“ řekl Ashton. „Jedna z těchto dimenzí zahrnuje, jak je kdo upřímný a skromný versus prolhaný a domýšlivý, a další dimenze zahrnuje, jak je kdo trpělivý a příjemný versus vznětlivý a hádavý.“

Ne zcela zbytečné

Některé nedostatky MBTI vyplývají ze složité a neuspořádané povahy lidské osobnosti. Podle Davida Pincuse, profesora psychologie na Chapmanově univerzitě v Kalifornii, úhledné kategorie MBTI dělají osobnost jasnější a stabilnější, než ve skutečnosti je. Psychologové dávají přednost jiným nástrojům, konkrétně Velké pětce, která hodnotí osobnost na základě toho, kde se jedinec nachází na spektru pěti rysů: příjemnosti, svědomitosti, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti a neuroticismu. Podle odborníků má model Velké pětky lepší výsledky vědeckého ověřování než MBTI.

Přesto není MBTI zcela zbytečný.

Lidé jsou k testům, jako je MBTI, přitahováni touhou porozumět sobě i ostatním. „Všechny čtyři dimenze, z nichž jsou typy MBTI odvozeny, jsou užitečné pro popis osobnosti lidí,“ řekl Ashton.

A i když výsledky MBTI zcela neodpovídají vaší intuici o sobě samých nebo jsou prostě špatné, stále mohou poskytnout vhled. Mnoho lidí, kteří MBTI absolvovali, si tohoto efektu všimlo. Jak napsal bývalý zaměstnanec Bridgewater Associates (hedgeový fond, který je téměř stejně známý tím, že jeho zaměstnanci podstupují testy osobnosti, jako tím, že jeho aktiva dosahují 120 miliard dolarů) v časopise Quartz, zdálo se, že štítky MBTI nikdy plně nepopisují člověka. Místo toho se zdálo, že skutečná hodnota testu spočívá ve snaze „sladit rozpory mezi tím, co nám výsledky testu říkají, a tím, co o sobě víme, že je pravda.“

V tomto smyslu může MBTI sloužit jako výchozí bod pro sebepoznání tím, že dává lidem nástroj a jazyk k zamyšlení nad sebou samými a ostatními. Test je „portálem k propracované praxi mluvení a přemýšlení o tom, kdo jste,“ napsala Merve Emre, docentka angličtiny na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii, v knize „Zprostředkovatelé osobnosti“, která je přehledem historie MBTI.

Nakonec to není nálepka MBTI, ale síla introspekce, která pohání vhled a někdy podněcuje motivaci podniknout kroky ke změně svého stavu.

  • Proč si nedokážeme vzpomenout na své sny?“
  • Proč jsou někteří lidé tak ctižádostiví?“
  • Proč se páry začínají podobat jeden druhému?“

Původně publikováno na stránkách Live Science.

Aktuality

{{název článku }}

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.