Hrad Masyaf v Sýrii:

Hrad Masyaf byl jedním z mnoha opěrných bodů legendárních asasínů. Během středověku válečníci této islámské sekty, oficiálně známé jako nizárští ismailité, naháněli strach na třech kontinentech. Mnozí panovníci měli strach jen při vyslovení jejich jména a snažili se konfliktům s nimi za každou cenu vyhnout.

O hašašínech a jejich fanatismu vzniklo v průběhu staletí mnoho příběhů a legend, v nichž jsou popsány netradiční metody, které při svých krutých akcích používali. Ačkoli se v příbězích objevuje mnoho přehánění, například že byli přízraky, nesmrtelní nebo neviditelní, existuje také mnoho faktů, které potvrzují jejich schopnosti.

Tito bojovníci však nebyli nadpřirozenými bytostmi – pouze lidmi, kteří byli vycvičenými zabijáky s pokročilými schopnostmi a taktikou infiltrace, sabotáží a šíření masové hysterie.

Pohled na hrad Masjaf

Sektu založil na konci 11. století v Persii Hasan-i Sabba. Byl stoupencem esoterických principů a náboženského učení ismá’ilismu, odnože šíitského islámu.

Stoupenci této sekty byli pronásledováni vládci Seldžucké říše, kteří byli sunnitskými muslimy. Poté, co byl vyhozen z perského dvora, úspěšně unikl před sunnitským seldžuckým útlakem tím, že se ukryl v izolované horské oblasti severní a východní Persie (dnešní Írán), kterou obývali převážně ismá´ílští šíité, kde vytvořil skupinu hašašínů.

Středověké opevnění je zčásti zničené /Autor: Amjad helo – CC BY-SA 3.0

Hassan-i Sabbah, vyzbrojený moudrostí a hypnotickým vedením, přesvědčil mnoho místních obyvatel, aby zahájili tiché povstání proti Seldžucké říši. Velmi brzy se stali pro říši skutečnou hrozbou. Jeho nástupci pokračovali v jeho díle a hašašíni se stali vážnou regionální mocností.

Jejich strategie a taktika byly prosté a jednoduché: dobýt co nejvíce horských pevností s použitím minimální síly a s minimálními ztrátami. Svým způsobem šlo o rafinovanou a psychologickou válku. Nevstupovali často do otevřených bitev, místo toho zabíjeli své nepřátele důmyslnými atentáty.

Tajný tunel sloužil jako úniková chodba/ Autor: Mewes – CC BY-SA 3.0

Hrad Masjaf, který vypadá spíše jako pevnost, byl hlavním sídlem hašašínů v Sýrii. Podle archeologických nálezů a historických dokumentů bylo opevnění postaveno v době Byzantské říše.

Místo bylo považováno za strategicky důležité již od doby Seleukovců a Římanů, protože poskytovalo skvělý panoramatický výhled na vesnici Masyaf a okolí, a bylo tak ideální pro kontrolu důležitých obchodních cest, které regionem procházely. Křižáci se pevnosti zmocnili v roce 1103, ale nemohli ji logisticky udržet, protože byla příliš vzdálená od jejich hlavní pobřežní pevnosti.

Jedna z věží

Hašašíni poprvé ovládli hrad Masyaf v roce 1141. Hrad se stal jejich významným centrem, zejména za vlády Rašída al-Dína Sinana (Starce z hor), který byl vycvičeným hašašínským válečníkem a vůdcem syrské větve sekty. V Sýrii ovládali také dalších 8 pevností. Masjaf fungoval jako hlavní město Nizárího ismá´ílského státu od poloviny 12. století (kdy byl hrad přestavěn) až do konce 13. století.

Brána do hradu Masjaf

Přestože hašašíni neměli vlastní armádu, svými úspěšnými atentáty a útoky na významné vůdce otřásli půdou mnohem větších mocností a zasáhli do panství větších království na Blízkém východě. Mnozí sousední panovníci pocítili nebezpečí plynoucí z rostoucí moci sekty na vlastní kůži, jako například jeruzalémský král Konrád z Montferratu, který byl v roce 1192 zabit dvěma hašašíny. Jak se dalo očekávat, Masjaf se stal hlavním cílem odvážných panovníků, kteří se snažili hašašínům postavit a porazit je. Jedním z nich byl Saladin (Saláh ad-Dín), zakladatel dynastie Ajjúbovců a první sultán Egypta a Sýrie, který na hrad zaútočil, aby Sinana zabil.

Zápis s nápisy

Jeho pokus o dobytí hradu v roce 1176 však selhal. Podle vyprávění, když spal pod hradbami Masyafu, do jeho stanu tiše vstoupil agent Hašašínů a zanechal mu otrávený kus koláče nebo chleba s otráveným nožem a varovným vzkazem. Hrozba zabrala – velký Saladin byl tak vyděšený, že sbalil svůj tábor, stáhl vojsko a okamžitě uzavřel mír se Sinanem a hašašíny. Nebyli však neporazitelní. V roce 1260 padl Masjaf a tři další hašašínské pevnosti během mongolského vpádu. Mongolové byli v oblasti přítomni jen krátce, protože o několik měsíců později byli vyhnáni mameluckými vojsky (s pomocí hašašínů) v bitvě u ‚Ajn Džalutu. Hašašíni se na hrad vrátili a drželi ho dalších deset let. V roce 1270 převzal kontrolu nad pevností sultán Bajbars se svým mameluckým vojskem.

Hrad sloužil k ochraně obchodních cest

Dnes je částečně zřícený hrad historickou památkou. Před 18 lety byl zahájen podrobný archeologický průzkum a rozsáhlý konzervační projekt. Některé části hradu byly zachovány a restaurovány, aby byly zachráněny před rozpadem a chráněny pro budoucí generace. Mezi objevy učiněné během vykopávek patří tajný tunel, který pravděpodobně sloužil jako úniková chodba, a systém kanálů a cisteren (umístěných v nejnižší části hradu), které sloužily k zachycování dešťové vody. Objeveny byly také lázně a různé mince a keramika. Všechny nálezy naznačují, že opevnění bylo navrženo tak, aby zvládlo dlouhodobé obléhání nepřátelskými silami.

Pohled na hrad z dálky

Hrad je nedílnou součástí staré čtvrti města Masyaf. Je to a jedna z nejzachovalejších pevností v Sýrii a pravděpodobně jedna z hlavních atrakcí města. Město Masjaf se nachází v pobřežním pohoří (pohoří an-Nusajríja) v západní Sýrii, přibližně 28 km západně od města Hamá.

Rozbalit pro více obsahu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.